Francie s Fi aneb. Dobrodrůžo s televizí - 2. den

Opět ahoj.. dnes ti, milý deníku, popíšu náš 2. den ve Francii.

Probudila jsem se už kolem 11, Fi ještě pospávala. Skočila jsem se osprchovat, přece jen jsem to už předchozí den nestihla. Nějak jsem se zkulturnila a zaskočila za strejdem, který hlídal děti, zatímco teta vařila. Řekl mi nějaké své nápady na dnešní výlet a já své, nějak jsme se shodli a já pak skočila za tetou, abych jí pomohla. Dělala kuře s bramborama, prostě jídlo, který jí všichni. Nastala půl 12 a já dostala na starost probuzení Fi. Teta zatím nakrmila děti, protože její probuzení mi trvalo vážně dlouho. 

Naobědvali jsme se, strejda zatím dal děti spát, a pak jsme se přesunuli do auta a opět následovala několikahodinová cesta do Paříže. Dojeli jsme tam tak kolem 4 hodin a projeli pár památek. Teda.. projeli.. jako kolem, někde zastavili a tak. 

První zastávkou byl Louvre, což je vlastně muzeum no. Původně to mělo být ale sídlo francouzských králů. K tomu muzeu.. je to vlastně jedno z největších muzeí. A jsou tam skvělé obrazy jako Mona Lisa, Madona ve skalách a tak. Fi se tam údajně vždycky chtěla kouknout. A já se jí nedivím, je to skvělé.

Po Louvru byla další zajímavá zastávka - Sainte Chapelle. Gotická kaple postavena Ludvíkem XIV. Stejně jako Fi jsem tam byla poprvé. A je to.. neskutečně famózní. Koukala jsem s otevřenou pusou a Fi taky.

Další zastávkou byla dost známá gotická katedrála Notre Dame. Stejně jako u Louvru - chtěla se tam vždy podívat. Krásná to katedrála, vážně.

Další zastávkou bylo Les Invalides. Vtipnej název, že? Je to vlastně kompex budov. Je tam vlastně Muzeum Armády, vojenská nemocnice a pak taky domov pro válečné veterány. Jsou tam prej taky pohřbení někteří z největších válečných hrdinů Francie. Nechal to vlastně postavit opět Ludvík XIV.

La Madeleine - Novoklasicistní církevní stavba. Její výstavba trvala neuvěřitelných 85 let. Prý se i hodněkrát změnil účel stavby. Napoleon I. jej třeba chtěl jako oslavný chrám své armády, pak ji někdo chtěl jako železniční nádraží (nechápu toho člověka, vážně..) a roku 1845 se La Madeleine stalo oficiálně katolickým farním kostelem. Fi se to moc líbilo, prý. Hele.. nedivím se jí. Je to.. wow.

Dali jsme si tam zároveň svačinu, přeci jen už bylo docela dost hodin po obědě, a my měli hlad.

Vítězný oblouk - Nechal ho vlastně postavit Napoleon Bonaparte na paměť svýho vítězství v bitvě u Slavkova. Ten Slavkov je myslím někde.. v Evropě. Ehm.. strýc říkal, kde to je, ale.. fakt už nevím. Je to fakt úchvatná stavba, nechápu, jak můžou tohle francouzi postavit.. neskutečné.

A poslední dnešní zastávkou byla Statue of Liberty neboli Socha Svobody. Říkáš si "Počkej, ta je přece v Americe.." Ano, je v Americe. Ale Francie, přesněji Paříž, má takovou napodobeninu no. Prej je to dar od francouzských občanů, kteří žijí v USA, k 100. výročí Velké francouzské revoluce. Moc pěkná to socha. Mimochodem.. má asi čtvrtinu výšky originálu v Americe.

Tak nějak jsme projeli všechny místa, které jsme chtěli, a museli jsme jet opět domů. Cesta opět kolem 4 hodin, doma jsme byli kolem 11 večer. Dali jsme si něco k snědku a strejda šel spát, zatímco já a Fi jsme ještě zalezly do obýváku. Našla jsem nějaký anglický dvd, přesněji Toy Story: Příběh hraček. Už jsem tu pohádku sice viděla, ale i tak.. Fi byla nadšená. Později toho dne, přesněji už další den, jsme se odebraly spát.