Potřebuju víc čokolády

Ahoj. Zmátl tě nadpis? Dostanu se k tomu..

V pátek jsem zašla ke zkouškové, abych od Senter zjistila, že to, že jsem si udělala zkoušku u Bursta po termínu, je fajn a nemusím už žádnou zkoušku psát. A pokud prý něco potřebuju, ať se stavím po obědě, protože tam měla nějakého ministerského a ten ji furt uháněl. Chudák Senter. No.. po obědě jsem čekala u kabinetu a nic. Tak jsem zašla ke zkouškové v naději, že bude aspoň tam. Nic. Takže nic no..

Sobota - další zkoušky. Tedy.. Hazel je měla. Senter byla ve zkouškové, takže jsem se k ní tentokrát dostala a pokecaly jsme si, zatímco Hazel psala snad miliardu a jednu zkoušku. Chtěla jsem s ní mluvit ohledně NKÚ, jestli není problém, když si budu chtít udělat zkoušku z létání.. no.. zeptala se, jestli jsem psala na ministerstvo o prázdninách. Proč bych tam sakra měla psát? No.. prostě blbej systém. Budu prej platit u té zkoušky 3 galeony, abych si ji jako mohla udělat. Ale..! Moje peněženka vypadá žalostně, je tam jen galeon a pár svrčků. Senter se nad tím, že nemám peníze, uculila a řekla, že mi dá nějakou práci (prý nějaký uklízení v jejím kabinetu, mám pocit, že v knihovně, má tam prý nepořádek) a zaplatí mi 3 galeony. Takže.. yey! 

Pak.. pak se mě Senter zeptala, jak se mám a tak. No.. jak asi. Em je v trapu, jak se asi mám, slečno? Blbě. Řekla, že se hledá a že je možné, že bude jen někde schovaná na hradě. Jenže.. proč by se teda neobjevila na zavolání Blamea? Proč by neodpověděla na můj dopis? Proč nedošla na naše místo? Proč, proč, proč?

V tu chvíli se Hazel nějak začala.. nevím, jak to popsat. Rozbrečela se. Pokusily jsme se ji se Senter nějak uklidnit, netuším, jestli to pomohlo. Říkala něco o tom, že Art je s Em a že jsou pryč. To už jsem nedala a odešla. Před dveřmi do zkouškové stála Al, naštěstí mě před Senter neoslovila jako "Jess".

Později už jsem prostě nesnesla ty myšlenky na Em, byla jsem neklidná, nešťastná, vystrašená. Kde sakra je?! Zašla jsem za Al na ošetřovnu pro čokoládu. Aha! Tady už začíná spojitost s nadpisem. Dala mi džbán, ani se raději neptala, a já odešla na naše místo. Na moje, její a Jennyiné. No vidíš.. Jenny má zajímavý popisky. Když jsem čekala na Em u kabinetu Blamea, Jenny a ještě další lidi se přesunuli prý do minulosti nebo co. Povídala mi o tom, celkem zajímavé. Třeba to bude mít spojitost s Em.. chjo.

Takže jsem vlastně celej víkend proseděla na našem místečku, popíjela čokoládu a civěla do zdi s myšlenkami na ni. Jestli se jí něco stalo.. jestli ano, tak.. toho člověka probodnu třeba nožíkem na lektvary, to je mi fuk. NIKDO jí nebude ubližovat. 

Dnes, v pondělí, jsme měli přeměny a obranu. Obranu nebudu probírat, jen řeknu, že mě Dworkin bezdůvodně vyhodil z učebny. A to doslova. Jen kvůli tomu, že jsem přišla pozdě a že neumím kouzla.. přiznávám, je to moje chyba. Ale nebaví mě to. No, přeměny.. Fowler byla nějaká nabroušená. Zeptala se nás, jestli už jsme brali nějaké.. jak to bylo? Maskovací kouzlo? Když jsme jí řekli, že jsme to nebrali, začala se do nás navážet, že to přece musíme umět, když je za rohem NKÚ. A pak se nás zeptala, jaký jsme ročník. "Pátý," vyšlo z mých úst. Amai seděl a pozoroval. Fowler na nás začala vyjíždět, že je jasné, že jsme to nebrali.

Je divná. Fi sice na začátku říkala, že je prý přísná, ale.. tohle ani snad není přísnost, ne? Vyjíždí kvůli blbostem, takhle by se choval možná tak.. Alert nebo Dworkin? Ne, ti by nevyjeli kvůli takové blbosti, ti si učivo a to, jakej jsme ročník, pamatují. Zvláštní. No.. pak jí Amai řekl, kde skončil, nutno dodat, že byl o nějakou tu látku pozadu oproti mně, takže já jsem řekla, kde jsme opravdu skončili. Pak jsme začali opakovat z prváku. A první otázka mě i Amaie zaskočila.

Kdy vznikly přeměny?

Začala jsem hledat v sešitě. Marně. První zápisy byly o utajeném společenství a o tom, jak byly dřív než kouzelný formule. Ale přesnej časovej údaj? Nikde. N-I-K-D-E! Když jsem jí teda řekla, že to nemáme, povzdychla si a začal diktovat. Hádej co diktovala.. utajené společenství. Vážně..? Když jsem jí řekla, že to nemá žádnou spojitost s tím, kdy vznikly přeměny, zamračila se. Prý že jsem to asi přeslechla. Přeměny vznikly přece kdysi dávno! Skončili jsme s tím, že příště zopakujem druhej ročník. Co u něj vlastně mám..? Jen teorii barvy. Hehe, to jsem zvědavá, co budem opakovat.

Viděla jsem mimochodem člověka, na kterého jsem úplně zapomněla.. Petka! Chudák je úplně zarostlej, nemá žiletku a já mu žádnou dát nemůžu. Tak jsem mu dala aspoň kapesník, vousy si svázal a udělal si mašličku. Hehe, ta červená mu k zelenýmu kabátu ladila. Pak se mimochodem začali postrkovat Max a prvák, kterýho jsem tehdy otravovala. Peter zasáhl, dal jim pohlavky. Furt se ale kočkovali, Peter furt dával pohlavky. Vím, že se tam na chvilku objevila Hazel. Byla tam i Jenny a Jul. Nemohla jsem to vydržet.. Max si dělá jen problémy a já nechci, aby kvůli němu pykala celá kolej. Chytila jsem ho za plášť a zatáhla pár kroků zpět, k bodům. Pak se naštval a odešel.

Zašla jsem pak ke kabinetu Senter, furt nic. Došla Annie se sadou a tak nějak jsme se zakecaly.. ptala se, co valentýn. Navrhla jsem, že donesu valentýnky, souhlasila. Zakempily jsme na schodech, aby nikdo nemohl k Senter a aby Senter nemohla pryč a pustila jsem se do první valentýnky o jaře. Je to v tom minulém zápisu. Annie prohodila něco o tom, jakej je ta osoba básník. Hehe. Ptala se, jestli mám nějakého nápadníka. Ehm.. tak to fakt netuším. Pak se zeptala, jakej profesor je nejhezčí. Zaváhala jsem.

Marry! To musíš říct hned, i kdybych tě vzbudila o půlnoci!

Tak se zeptala na profesorky a já se rozpovídala. Myslím, že už je jí to jasné. A já si myslela, že to, jaká jsem, jde vidět. Očividně nejde. Tak se zeptala, jestli mám nějakou slečnu, jestli někdo nežárlí nebo tak. No.. očividně mě nikdo nechce. Asi dělám něco špatně, vážně.

Pak se tam nějak objevil Max a ta havraspáračka... Kalena! Bylo asi 15 minut do večerky, není divu, že je začala Annie nahánět na kolej. Maxe se jí povedlo zahnat. Akorát nevím, jestli by to zvládla bez mé pomoci. Přesněji bez mých výhružek. Ale asi ano. Kalena říkala, že ji furt otravuje. Fakt musím s Maxem promluvit.. napadlo nás, že společně s Annie doprovodíme Kalenu ke koleji. Takže jsme ji doprovodily. A pak, když jsme se chystaly jít k naší spolce.. uslyšela jsem kroky, ona taky. Na schodech směrem nahoru. Uviděla jsem černý klobouk, takovou tmavou černou košili a v ruce hůlku. A pak.. tma.

A pak jen.. rychlé kroky. Utíkal. Někdo utíkal. Máme s Annie pocit, že to byl Grosse. Merovol Grosse. Myslela jsem, že se taky pohřešuje.. nebo jsme si ho prostě spletly. To je taky možné. Když už se Annie chystala, že mi vypíchne oči, protože mi chtěla tu pásku sundat, bylo najednou všude světlo. Pásku nám oddělala Hazel, která se vracela na kolej. Prohodily jsme pár slov, Annie s Hazel mě pak doprovodily k Dámě, která mimochodem opět spala. Takže než jsem ji probudila.. je fakt hrozná. Mimochodem.. nedávno jsem si s Amaiem všimla, že ta ženská, která vždy mrmlala, když jsme řekli ahoj, která řekla, kolik je, když se řeklo čas, je pryč. Vždy tam byla.. Thorinson ji tehdy nechtěl ani sundat. Grr. Ale ještě že už je pryč. Nemá vlastně další obraz v Thorinsona v kabinetě? Nebo v jeho učebně? Když nebyla v učebně ani u nás, pak je asi u něj v kabinetu. 

No.. dala jsem si opět čokoládu, už mi došla mimochodem (protože je Marry tele a rozlila ji při trénování kouzel), potrénovala kouzla a šla spát. Teda.. "spát." Když tu není ona, spí se špatně..

*poslední řádek je rozpitý* 

Prosím.. buď živá. Buď v pohodě. Buď v pořádku. Nebuď mrtvá.. nebuď.. Emily.. kde jsi?