Your beauty got my attention, but your personality stole my heart 

Emily.. jedno jediné jméno, jedno jediné slovo.. proč ve mně dokáže vyvolat tolik emocí? Od našeho prvního polibku (kdy ani jedna z nás nebyla vyděšená/naštvaná) uběhlo už skoro 3/4 roku, je to jiné.. je úžasná. Věděla jsem to i předtím, ale teď, když ji napůl mám (ano, napůl), začínám být žárlivější.. nikdy jsem netušila, že můžu být takhle žárlivá! Stačí, aby se Alice zmínila, že s Em chodí, a já jsem úplně mimo.. jsem strašná, já vím, já vím. Ale prostě v ostatních vidím hrozbu! Hlavně v Barrovi.. ten kluk se kolem ní prostě nepřestane motat. Příští rok tu nebudu, co když.. no snad ne. Budu jí věřit.. pokud na ni ale jen sáhne..

Když se dívám na tvé tváře,
vidím smíchu svatozáře,
když se dívám na tvé vlasy,
vidím nitky té tvé krásy,
když se dívám na tvá ústa,
vidím růži, co tam vzrostla.
Miluju tě čím dál víc,
chci tě mít... a nic víc. 

Je prostě.. úžasná..